Kdysi dávno proběhla na internetu anonymní anketa, ve které lidé hlasovali o nejvíce prospěšné povolání. Na prvních místech se suverénně umísťovali lékaři a hasiči. U lékařské profese to asi nikoho nepřekvapí a druhé místo obsazené hasičským záchranným sborem zřejmě také ne. Hasiči vyprošťují z hořících objektů oběti požárů – lidi i zvířata a pomáhají při záchraně životů i při autonehodách a živelných pohromách. Existuje však také jedna velmi prospěšná profese, poměrně nenápadná a mezi lidmi méně rozšířená v povědomí, kde se jedná o lidský život, a sice revize vzduchotechniky a její čištění.
Co má plechové monstrum ve stoupačce paneláku společného se záchranou lidského života, a zvláště pak jeho čištění?
Vzduchotechnika v panelových domech je zařízení zdánlivě zcela bezúdržbové. V podstatě o jeho existenci ani nemusíte vědět, a to i tehdy, jakmile uvedete do provozu kuchyňskou digestoř. Někteří lidé se možná domnívají, že výpary z kuchyně či z koupelny proudí kamsi do komína, a je jim v zásadě jedno, jak to uvnitř toho „komína“ vypadá, hlavně že to funguje.
Celý vtip ale spočívá na jedné zásadní věci – na mastném prachu. V ovzduší neustále cirkuluje prach, tomu nelze zabránit. Prach se usazuje na všech předmětech v bytě a část prachu se také nasaje ventilátory do potrubí vzduchotechniky. To ale není vše, do ovzduší v bytech se rozptyluje i mastnota, zejména z vaření, a ta se na vnitřním povrchu potrubí usazuje i díky ventilátorům v digestořích. Jak jde čas, postupně mastnota s prachem zvětšuje svůj objem, až dosáhne více než milimetrové vrstvy. A to je vhodná chvíle, kdy stačí pouhá jiskra od sporáku a stoupačka je v plamenech.
Kdyby ale hořelo jen ve stoupačce, tak o nic zásadního nejde, prach po chvíli vyhoří a plamen vyhasne, jenže ze stoupačky se prouděním vzduchu a jeho vířením velmi snadno a rychle může oheň rozšířit do všech bytů napojených na vzduchotechniku, takže může začít hořet v celém domovním bloku, a to není legrace.